Vítejte u mne Usmívající se
Největším štěstím v životě člověka je vědomí,že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.

Říjen 2013

Najmenší mój syn

17. října 2013 v 22:02 | Ján Smrek |  Básničky
Maznák mój , najmenší mój syn,
má dušu automobilistu.
Zbožnuje všetkých šoférov,
im dává lásku svoju čistú.
Mamka ho pošle: syn mój , chod´,
zemiaky dones na večeru.
Šiel nedoniesol - zabudol.
Vinný je šofér , na mój veru.
Šiel chlapec s taškou nákupnou,
tu zazrel v mestě auto známe
Šofér mu kynie: sadaj podˇ,
ved vieš, že voz dnes umývame!
Chlapec hnedˇžiari radostou
a o chvílu má handry v hrsti.
Garáž ked´otvorila sa,
pre citrony ju neopustí.
Mamka sa zpoza záclony,
podíva dole do ulice.

Garáž je v dome oproti
v nej synak
rozžiárené líce ,
umývá vóz až o dušu ,
hoci on sám je neumytý.
Je samý olej, škvrna, flak,
ked´prídě domov-bez nákupu.
Nemali, nikde nemali!
Za svoju výhovorku, hlúpu
hanbí sa, aj to na ńom znat´
mamka však verí dobrovolně.
Potom sa nechá poúčat´
o strojoch.....Je to svetoborné.
Ach rozdielné sú nátury!
Ak otec ctil si gramatiku,
nevtlkaj ju aj synovi,
ak on má radšej elektriku.
Rób človeče, čo robíš rád,
nepretvaruj sa, neznásilńuj!
A nikomu si nedaj vziatˇ
slobody rozkoš, vášeń silnú.
Najmenší syn mój bude snád´
šoférom, možno vlakvodičom.
Umenie, náuky- dedičnost´?
Prapraded mój byl pohoničom,
každý má svoju osobnost´.
Ked sa raz človek rozvinie,
vo svojej celej zázračnosti.